Reakce na podzimní setkání v Mladočově u Litomyšle

První zpráva z místa činu LÍDA KOVÁŘOVÁ

Před několika hodinami jsem se vrátila z Mladočova u Litomyšle, kde se konalo letošní podzimní setkání Mensy. Ještě zatepla se pokusím sdělit některé ze svých dojmů.

Od začátku týdne jsme s obavami sledovali předpověď počasí, která vypadala stále příšerněji. Zataženo, déšť, zima… Nakonec se předpovědi nevyplnily a počasí se vcelku vydařilo.

Večer po příjezdu na nás čekala „zahřívací“ soutěž – každý dostal deset lístečků s čísly a symboly. Tyto lístečky měl bez použití řeči vyměňovat s ostatními tak, aby získal co nevýhodnější kombinace dle zadání.

V sobotu ráno po rozcvičce a snídani již došlo na rozdílení do družstev a na řadě byla Grand Prix. Každé družstvo dostalo seznam úkolů, které má do pondělního večera splnit a jejich řešení odevzdat, a to včetně dokumentace. Úkolem bylo např. sehnat natvrdo vařené vejce a uvést cenu, za jakou bylo získáno, nebo sehnat výběrní lístek z bankomatu na co nejvyšší částku. Udivení obyvatelé a návštěvníci Litomyšle pak mohli vidět několik skupinek lidí, jak prohrabávají odpadkové koše u bankomatů. Jiné skupinky pak měřily na kroky nebo stopy vzdálenost mezi pomníky Bedřicha Smetany a Aloise Jiráska. Další podivné existence zase obtěžovaly podivnými otázkami personál informačního centra a čajovny. Ještě jiní blázni se snažili koupit na paragon půl rohlíku a půl jablka, případně se snažili čokoládovou minci směnit za co nejhodnotnější předmět.

V pozdním odpoledni se konala pro změnu soutěž hudební. Její název byl „Poznej hymnu“. Úkolem bylo podle ukázek poznat 11 hymen a dále odpovědět ještě na další otázky na toto téma. Poté nastala soutěž „Asociace“, neboli překlad „vědeckého“ vyjádření přísloví do běžné řeči. Během celého prodlouženého víkendu také probíhal turnaj v pexesu a soutěž v poznávání básnických děl.

Od deváté hodiny večerní se pak zástupci jednotlivých družstev mohli zúčastnit nočního orientačního běhu. Jen si to zkuste, běhat v noci s baterkou po lese a hledat oranžovo-bílé lampionky. Když jsme pak tato místa procházeli druhý den za denního světla, běhal nám mráz po zádech a divili jsme se, že jsme to vůbec přežili.

Neděle byla věnována bojové hře. Nejprve bylo třeba v oblasti Toulovcových Maštalí nalézt 15 obálek se šiframi. Tyto šifry jsme pak museli rozluštit, abychom mohli vyřešit úlohu, která v nich byla zadána. Tentokrát to byla úloha typu „zebra“. Vyřešit se dala, bohužel někteří byli opačného názoru a úkol vzdali.

V pondělí dopoledne se v Mladočově objevili zástupci Školy magie, aby nás všechny vzdělali v magických disciplinách. Šlo například o rozbor kouzla, umění, vědění, zápis kouzla, léčitelství, útočnou magii a podobně. Jen několik studentů však dosáhlo nejvyššího možného stupně vzdělání.

Odpoledne následoval Boj o vlajku, který zorganizoval správce ubytovacího zařízení. Hra to byla zajímavá a dosti vyčerpávající – řada členů družstev musela neustále pobíhat tam a zpět, aby předávali informace a instrukce.

Večer jsme pak prezentací řešení Grand Prix a soutěží Smečky ukončili soutěže družstev. Největším problémem pak bylo přebrat hromady svršků, které jsme navlékali nebo chtěli navlékat na cibuli.

V úterý nás pak čekala už jen rozcvička a vyhlášení vítězů, pak oběd a rozloučení.

Na závěr svého trochu zmateného článku bych chtěla poděkovat všem organizátorům, především Zdence Pánikové a Janě Hřebíčkové, a také všem účastníkům za skvělou atmosféru a krásné zážitky. A ještě se omlouvám, pokud jsem někde popletla pořadí soutěží nebo snad něco vynechala. Bylo toho hodně.

Takže snad zase příště…