Vskutku originálně si většina jazyků světa dovedla poradit se znakem, který v češtině známe pod názvem zavináč.

Čechové používají pro @ slovo zavináč – což je srolovaný řez rybího masa a zeleniny v nálevu.

Patrně nejméně fantazie projevila angličtina, jež znak nazývá prostě at. Stejný název převzala němčina; japonština — attomaku — znak at. Tuto předložku lze přeložit jako u, k, při. Odtud není daleko k latinskému ad. (Dřívější předpoklad vědců — zkrácená předložka ad = @.) Podle Giorgia Stabileho (univerzita La Sapienza v Římě) vyvinuli znak florentští kupci jako zkratku slova amfora: nejen nádoba, ale i objemová míra = 5,5 l.

Na klávesnici prvních psacích strojů se znak objevil kolem roku 1880 — označoval jednotkovou cenu pro zboží, v češtině se vžilo à.

K současnému účelu použil znak zavináč zřejmě Ray Tomlinson r. 1972 jako rozdělovník v e-mailové adrese.

Věra Čepková
Výtah z novinového článku