Zavináč, symbol internetové éry, se používá už půl tisíciletí

Vskutku originálně si většina jazyků světa dovedla poradit se znakem, který v češtině známe pod názvem zavináč.

Čechové používají pro @ slovo zavináč – což je srolovaný řez rybího masa a zeleniny v nálevu.

NárodNázevVýznam
Finové kissanhäntä
nebo
miukumauku
kočičí ocásek
nebo
mňau
Dánové grisehale vepřový ocásek
Holanďané apenstaartje opičí chvost
Rusové sobačka pejsek
Slovinci afna opička
Srbové majmunče opičí mládě
Řekové papáki kachňátko
Maďaři kukac červík
Korejci golbaeng-i sladkovodní šnek bez tykadel
Italové chioccila hlemýžď
Ukrajinci ravlyk hlemýžď
Bělorusové slimak hlemýžď
Welšané malven hlemýžď
Izraelci krukhit
nebo rovnou
strudel
štrúdl, závin
Katalánci arrova koláček z Mallorky
Španělé a Portugalci arroba obě slova pochází ze staré váhové jednotky
Francouzi arobase

Patrně nejméně fantazie projevila angličtina, jež znak nazývá prostě at. Stejný název převzala němčina; japonština — attomaku — znak at. Tuto předložku lze přeložit jako u, k, při. Odtud není daleko k latinskému ad. (Dřívější předpoklad vědců — zkrácená předložka ad = @.) Podle Giorgia Stabileho (univerzita La Sapienza v Římě) vyvinuli znak florentští kupci jako zkratku slova amfora: nejen nádoba, ale i objemová míra = 5,5 l.

Na klávesnici prvních psacích strojů se znak objevil kolem roku 1880 — označoval jednotkovou cenu pro zboží, v češtině se vžilo à.

K současnému účelu použil znak zavináč zřejmě Ray Tomlinson r. 1972 jako rozdělovník v e-mailové adrese.

Věra Čepková
Výtah z novinového článku